nahled

Posvátné umění v nesvaté době | České sakrální umění 1948-1989

Art exhibition

Muzeum moderního umění: Trojlodí

Výstava přináší uměleckohistorický pohled na širokou škálu realizací sakrální architektury, obrazové a sochařské tvorby nebo užitého umění ve specifických interiérech. Jde o tvorbu vzniklou v jednačtyřicetiletém období komunistické totality, v klimatu a čase cílené ateizace společnosti a mnohdy krutých restrikcí. Přesto se někdy podařilo realizovat v kostelích kvalitní a moderní výtvarná díla, často v rámci nezbytných restaurátorských prací. O to víc vyniká důraz na pravdivost a étos přístupu tvůrců, kteří navíc v mnoha případech přinášeli mezi klasické formy i projevy současného a moderního vnímání umělce druhé poloviny 20. století. Za jednotlivými díly stojí příběhy odvahy, zaujetí a obětavosti osobností zadavatelů, kněží jednotlivých farností, realizátorů a umělců.

Počátkem 50. let se podařilo uskutečnit několik významných projektů architektonické kanceláři Huť Jaroslava Čermáka, která kolem sebe sdružovala výtvarné teoretiky Růženu Vackovou, Josefa Zvěřinu a umělce Miloslava Troupa, Václava Boštíka, Jiřího Mrázka a další. Originálním solitérem byl například malíř Vojmír Vokolek s nepřehlédnutelnými nástěnnými malbami, které realizoval v několika kostelích v Čechách i na Moravě.

Klíčovou událostí v oblasti sakrálního umění, která svým významem překračuje hranice vlasti, se stala úprava interiéru kostela sv. Petra a Pavla v Jedovnicích (1963–1965) organizovaná farářem Františkem Vavříčkem, na níž se podíleli především Mikuláš Medek a Jan Koblasa. Vznik tohoto mimořádného interiéru se stal precedentem pro další realizace. V Senetářově, rovněž v jedovnické farnosti, se podařilo podle návrhu Ludvíka Kolka postavit nový kostel sv. Josefa.

Z uskutečněných sakrálních novostaveb jsou ve výstavě připomenuty i kaple Božského Srdce Páně v Olomouci od Jaroslava Čermáka, kostel sv. Mikuláše v Tiché od Lubomíra Šlapety, kostel sv. Václava v Mostě, jehož autorem je Michal Sborwitz a evangelický kostel U Jákobova žebříku v Praze-Kobylisích, který navrhl švýcarský architekt Ernst Gisel. Připomenuty jsou v dokumentech i nerealizované návrhy architektů Jana Sokola, Jaroslava Čermáka a Tomáše Černouška.

II. Vatikánský koncil (1963–1965) a jeho konstituce Sacrosanctum Concilium z roku 1963 přinesly svými instrukcemi na změny liturgického prostoru mnohé radikální zásahy do chrámových interiérů. Nově vyvstal požadavek na snížení počtu oltářů v chrámu a otočení oltáře čelem k lidu, což mělo posílit osobně prožité společné slavení mše svaté. V aplikaci koncilních dokumentů se prakticky angažovali architekti Jan Sokol, Tomáš Černoušek, Lubomír Šlapeta a umělci Ludvík Kolek a Karel Stádník. Na jejich práci navázali svými díly další umělci mladší generace jako například tvůrci vitrají Karel Rechlík, Jan Jemelka, Jan Exnar, sochaři Otmar Oliva, Luděk Tichý a další.

Výběrově se představují výtvarná díla ze sakrálních prostor nejen římskokatolické církve, ale i českobratrské evangelické, československé husitské, řeckokatolické a církve bratrské. Ve specifickém prostředí evangelické církve se výtvarně prosadili umělci Miroslav Rada, Ivan Jilemnický, Pavel Herynek.

Samostatnou kapitolou jsou práce českých umělců, kteří po roce 1948 zvolili emigraci a v jiných společenských podmínkách mohli pracovat mnohdy i na monumentálních zakázkách, jako například malíř Josef Šíma, který navrhl vitraje pro chrám sv. Jakuba ve francouzské Remeši. V Německu vytvořil významné realizace sochař Jan Koblasa, v Rakousku Zbyněk Sekal a Josef Symon. Zařazen je i Otto Herbert Hajek, který ač Němec, se vždy ke svému českému domovu hlásil a na poli sakrálního umění vytvořil rozsáhlou a různorodou řadu prací.

Cílem celého projektu je přispět k poznání jedné z opomíjených kapitol české historie a dokumentovat roli výtvarného umění v bohoslužebném prostoru křesťanských církví působících v českých zemích v letech 1948–1989.

Spolupráce s ÚSTR

Výtvarné umění vznikající pro sakrální interiéry ve sledované době silně ovlivňovala politická situace. Proto také Muzeum umění oslovilo ke spolupráci Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), konkrétně historika a teologa Michala Sklenáře, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá a na dané téma chystá vlastní samostatnou knihu. ÚSTR se díky němu stal významným partnerem, a dokonce spoluvydavatelem katalogu výstavy. Spolupráce funguje i na lektorské úrovni a společné přípravě doprovodných edukačních programů.

Publikace

K výstavě vychází publikace, která je sondou do českých i moravských kostelů a kaplí, výběrově představuje umělecká díla vznikající v letech 1948–1989. Hlavním kritériem výběru byla především výtvarná kvalita. V knize jsou představeny jak církevní novostavby, tak jejich architektonické úpravy, malby, sochy, vitráže či díla z oblasti uměleckého řemesla. Publikace obsahuje devět desítek medailonů realizací a obdobný počet krátkých medailonů autorů a zadavatelů. Svým rozsahem kolem 300 stran a vybavením asi 300 barevnými fotografiemi pořízenými v terénu především muzejními fotografy Markétou Lehečkovou a Zdeňkem Sodomou je kniha významným příspěvkem Muzea umění Olomouc k poznání duchovně orientované umělecké tvorby v nedávné historii naší země.

Nad výstavním projektem i doprovodnou publikací převzal záštitu ministr kultury ČR Martin Baxa a arcibiskup pražský a primas český Jan Graubner.

VÝSTAVA: Posvátné umění v nesvaté době. České sakrální umění 1948–1989
VERNISÁŽ:
 27 10 2022 v 18:30

TRVÁNÍ: do 09 04 2023
MÍSTO: Muzeum moderního umění, Trojlodí
AUTOŘI, KURÁTOŘI: Šárka Belšíková, Ivo Binder
ARCHITEKTONICKE ŘEŠENI: Pavel Kolíbal
GRAFIKA: Petr Šmalec
INSTALACE: Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář, Daniel Opletal
FOTOGRAFIE: Markéta Lehečková, Zdeněk Sodoma, Tomáš Souček
RESTAURÁTOŘI: Jakub Barna, Anežka Jadlovská, Veronika Klimszová, Anna Píšťková, Dalibor Sedlák, Ondřej Žák
SPOLUPRÁCE: Zdeněk Černý, Martin Fišr, Radek Látal, Dušan Sapara, Vladimír Pospíšil, Anežka Šimková, Helena Zápalková
PROPAGACE: Tomáš Kasal, Lukáš Horák
PŘEKLAD: Zuzana Henešová
LEKTOŘI: David Hrbek, Hana Lamatová, Denisa Tessenyi

Speciální spolupráce: Ústav pro studium totalitních režimů a PhDr. ThLic. Michal Sklenář, Ph.D. et Ph.D.

Zápůjčky exponátů: Farní sbor Českobratrské církve evangelické, Hořice / Farní sbor Českobratrské církve evangelické, Praha-Kobylisy / Farní sbor Českobratrské církve evangelické, Proseč u Skutče / Farnost Evangelické církve metodistické, Praha-Nové Město / Galerie hlavního města Prahy / Galerie Stadtatelier Hajek, Stuttgart / Klášter kapucínů Praha-Nové Město / Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze / Město Ostrov / Moravská galerie v Brně / Musée des Beaux-Arts de Reims, Francie / Muzeum umění Olomouc / Národní galerie Praha / Národní technické muzeum, Muzeum architektury a stavitelství / Římskokatolická farnost Jedovnice / Římskokatolická farnost Odolena Voda / Římskokatolická farnost Olešnice / Římskokatolická farnost Olomouc-Chválkovice / Římskokatolická farnost Pitín / Římskokatolická farnost Praha-Braník / Římskokatolická farnost Prachatice / Římskokatolická farnost Roudnice nad Labem / Římskokatolická farnost Starý Hrozenkov / Římskokatolická farnost Stráž pod Ralskem / Římskokatolická farnost Šternberk / Římskokatolická farnost Velký Bor a soukromé sbírky z České republiky, Švýcarska a Rakouska

úterý 10–18
středa 10–18
čtvrtek 10–18
pátek
(Den vzniku samostatného československého státu)
10–18
Otevírací doba se může lišit.
sobota 10–18
neděle 10–18
pondělí Zavřeno

Podobné akce